Historie KDU-ČSL ve Fryštáku

Československá strana lidová vznikla sjednocením Křesťanskosociální strany vedené knězem Dr. Janem Šrámkem a Katolickonárodní strany vedené olomouckým advokátem Mořicem Hrubanem na ustavujícím sjezdu 26. ledna 1919 v Brně.

Po tomto sjezdu jako řada jiných místních organizací vznikly organizace také ve Fryštáku, Dolní Vsi a Horní Vsi.

K vůdčím osobnostem strany patřili od založení Mikuláš Januška z Fryštáku, Rudolf Dlabaja z Dolní Vsi – Žabárny a Eduard Baďura z Horní Vsi. V prvním desetiletí měly organizace více než 120 členů. V obecních volbách roku 1919 kandidovala Československá strana lidová ve Fryštáku samostatně a ze zúčastněných subjektů dosáhla 2. nejlepšího výsledku.

Téměř všichni členové ČSL byli organizováni také v Československém Orlu. Starostou Orla byl ve Fryštáku Mikuláš Januška. V letech 1939–1945 byly obě organizace zakázány. Po válce byla jejich činnost obnovena. Svobodný rozvoj Československého Orla ukončil rok 1948, kdy byla tato tělovýchovná organizace (nejen ve Fryštáku) zrušena a její majetek rozebrán a zlikvidován.

Československá strana lidová měla od začátku roku 1946 podporu mezi mládeží. Téhož roku byl ve Fryštáku založen Odbor mladých při Československé straně lidové, jehož předsedou se stal Josef Končák. Členové tohoto odboru pořádali tradiční dožínky a různá sportovní vystoupení Orla, poutě atd. Jeho činnost zastavil rok 1948.

Pod nátlakem KSČ v roce 1948 ubylo členské základny, mnozí byli za své přesvědčení a názory pronásledováni StB či jinak diskriminováni. Lidovec své přesvědčení mohl vyznávat jen v kostele, i tam si ovšem nebyl vždy jistý. Členové, kteří prokazovali neohrožené postoje, trpěli za okupace od fašistů a v roce 1948 od komunistů.

Část odvážných členů lidové strany pokračovala v jedné organizaci, ve Fryštáku, kde byli také členové z Dolní Vsi, Horní Vsi a Vítové. Jejím předsedou byl Rudolf Dlabaja ze Žabárny. Přestože posléze došlo k jistému uvolnění, které přineslo oživování tradic zájezdů na poutní místa, byl v té době po prozrazení pronásledován Bedřich Bělák, tehdy člen výboru. Své listonošské řemeslo musel vykonávat ve vzdálených obcích denně po několik let.

Začátkem roku 1968 se rozšířila společensko-politická tolerance a členská základna se rozrostla také o zástupce mladé generace. Tehdejší organizaci vedl Rudolf Dlabaja. Začaly se obnovovat některé tradice.

Po změně programu v době normalizace ubyla část členů, včetně zástupců mladých, neboť do řízení zasahovala prostřednictvím Národní fronty KSČ, a to až do roku 1989.

Po roce 1992 strana přijala název Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. KDU-ČSL získala v našem městě pevné postavení. Svědčí o tom i úspěchy v demokratických volbách a také skutečnost, že dlouholetý člen strany lidové Ing. Vladimír Chudárek byl třikrát zvolen do funkce starosty města Fryštáku. Nejvíce z 21 členů zastupitelstva měla KDU-ČSL 11 poslanců (v roce 1994).

Dalším pokračovatelem úspěchů KDU-ČSL je i Mgr. Lubomír Doležel, který byl jednou zvolen místostarostou (1998) a po 4 následující volební období byl starostou města Fryštáku zvoleným za KDU-ČSL. Po vzájemné dohodě jsme se však o hlasy voličů v komunálních volbách 2018 již ucházeli na různých kandidátních listinách.

Lidová strana vykonala kus práce pro duchovní život regionu. Její členové se podíleli na výstavbě města, péči o životní prostředí a dění v naší farnosti.

Ve funkcích někdejších předsedů ČSL působili Rudolf Dlabaja, Vladimír Plšek, Antonín Krčma, Ing. Pavel Osoha a Ing. Jan Košák. Současnou předsedkyní KDU-ČSL je Markéta Halaštová.